99:1

Charles Bukowski 1.3.2018 0

ovadlý žralok

mi jde po koulích

když procházím oddělením masa

hledaje salámy a sýr

fialově zmalované paničky

osahávající

avokáda po 75 centech

vědí, že můj nákupní vozík je

předimenzovanej čurák

jsem muž s křiklavými hodinkami

stojící v hospodské telefonní budce

který cucá jahodově červený cecek

v nepřehledném filadelfském davu.

náhle se všude kolem ozve křik

ZNÁSILNĚNÍ ZNÁSILNĚNÍ ZNÁSILNĚNÍ

a já ho strkám do čehosi pod sebou

obarvené zrzavé vlasy, páchnoucí dech, modré zuby

míval jsem rád Moneta

moc jsem ho míval rád

připadalo mi zvláštní, jakým způsobem

zacházel s barvami

ženy jsou strašně drahé

psí obojky jsou drahé

začnu prodávat vzduch v tmavooranžových pytlících

pod značkou „měsíční květy“

míval jsem rád láhve plné krve

mladé dívky v kabátech z velbloudí vlny

Prince Valiant

kouzlo Pepka námořníka

zápas spočívá v zápase samotném

jako vývrtka

pořádnému chlapovi se nedostane korek do vína

tohle už napadlo milióny mužů

při holení,

že vzít si život je možná lepší než

zbavovat se vousů

plivni na hadřík a očisti si zpětné

zrcátko, uháněj jako o život, opilej vocase,

kurvy zvítězí, blázni zvítězí

ale ty přesto vyraž jako kůň ze startovacího boxu.